Entries by Stano Bellan

Vol nebit… jak sa viprávjá v jedném slovenském návodze na použicí moridla

Dicki, jak sú volbi, spomenem si na to, jak sem pri posledních socialistickích „volbách“ sedzel v Záhradnej oproci Tatri a došel za mnú dobre informovaní, dnes už nebohí, súdruh, že abich išel hned volit, lebo už enem já sem ešťe nebil a oňi na mňa mosá čekat. Argument, že už majú určiťe hlasú dost, nezabral a tak sem išel. Hodzil sem to tam, a aňi sem nevjedzel, koho. Ono to bilo aj tak vlastňe jedno. Nebil sem disident (aňi sem ufám žádného nepoznal), enem sem nevidzel zmisl robit ňeco, na čem vúbec nezáleží a ňic s tím nespravím. Na dalších volbách už sem sedzel ve volebňí komisiji a z tích ostatňích sem nevinechál aňi jedni. To šecko už ale bilo po 89-tém.

V prostrídku ludzí

Jak sem minule písal o téj pozorovatelňi u Severínka, tak bilo na pohled to viprávjaňí trošku viludňené. To enem proto, abich o ludoch viprávjal dnes. Ked sem pred dávníma dobama chodzíval mjestem tak sem zdravil a usmíval sa až na druhú stranu cesti. Dávalo mi to dobrí pocit, že aj tí ludé poznávajú mňa a že jaksi patríme k sebje a společňe že patríme sem. Denňe sem ale též stretával hodňe ludzí, kerích sem ňikedi nevidzel. Dicki mja ale jaksi poťešilo, že „tak nás je zas vjec“. Teda aj vjec tích, kerí možeme mjet toto mjesto rádzi a ňeco v ňem spolem vimíšlat.

Ve stredze zmjen

Pod parazólem na námjescí u Severínka je pozorovatelňa, z keréj je vidzet daleko vjec, jak enem to, co vidzet je. Enem kúšček bokem, na mísce najlepším jaké kedi mjel, stojí na stúpje sám svatí osobňe. Na stúpje, kolem kerého sa jak kolem oski točí náš malí svjet. Severínek bil nivelační bod a kedisi podlá tabulki na jeho podstavci sa poškodzeňí teho bodu trestalo. Severínek až takú vážnost nepožíval. Bil to svatí a né enem obrazňe zavadzal v cesce. Dnes pjekňe dává na mjestečko pozor a nad našíma hlavama snad vidzí budúcnost.

Divadelný horor v malackom kine

Láka ma napísať hneď v prvej vete, že človek by mal vyskúšať všetko, ale nie je to pravda. Ihneď ma totiž napadá mnoho vecí, ktoré by som si určite vyskúšať nechcel. Vždy som si však chcel vyskúšať divadlo a ak to nebude prepadák, tak s tým možno už nikdy neprestať.

Uontyd, jak sa u nás vyprávjá

Je podivné písať tento text v slovenčine, ale v tejto chvíli to bude jednoduchšie a lepšie. Nerád by som odpútal pozornosť od podstaty. Vontyd – ale čo vlastne hľadáme? Seba. Hľadanie identity je téma, ktorá medzi ľuďmi, pokúšajúcich sa dovidieť na budúcnosť nášho mesta, znie už dlho.