Činnosť malackého četníctva v roku 1921
Zemské četnícke veliteľstvo v Bratislave pochválilo v auguste 1922 činnosť malackej četníckej stanice proti zlodejským bandám v roku 1921. Doslovne sa píše: „V roku 1920, 1921 postižen byl Kraj Malacký četnými krádežemi a stal se sídlem několika lupičských tlup, kteří zejména v Malých Karpatech měly své sídlo. Zdejšímu četnictvu podařilo se neúmornou pílí tyto tlupy vypátrati, členy pozatýkati a tak neškodnými učiniti…Dle vylíčeného nejedná se o běžnou bezpečnostní službu četnictva, nýbrž skutečně o zvláštní ambiciozní činnost, kterou jmenovaní vyvínovali a vyvinují a jejíž výsledky mají blahodárný účinek nejen v okrese našem ale i dále. Vzhledem k tomu navrhuji, aby jmenovaným bylo vysloveno pochvalné uznání a poněvadž nasazovali svůj život a nešetřili zdravím, aby jim z prostředku státních byla dána peněžitá odměna, poněvadž skutečně zamezily mnoho velkých finančních strát a přispěli k bezpečnosti okresu.“
Vyjadrená pochvala sa vzťahovala najmä na tieto štyri prípady: Vo februári 1921 uskutočnili malackí četníci vrchný strážmajster Karel Roth, strážmajstri František Vodrážka, Ján Kubálek, František Nový a Eugen Hliny úspešný záťah na Barkocziho lupičskú bandu, ktorú okrem jej vodcu tvorili Pavol Vavrynczyk, Zikmund Janiček a Albert Hilmar.
Ďalšiu spomínanú zlodejskú bandu viedol Rudolf Budek. Jeho banda ukradla pár koní a mnoho iných vecí, ktorých hodnota šla do tisícov korún. Členov bandy v marci 1921 zatkol vrchný strážmajster Karel Roth a strážmajstri František Vodrážka a František Nový.
Postrachom celého bratislavského kraja bývala Kolanského lupičská banda, až kým nebol Kolanský dolapený a uväznený. V máji 1921 odhalili malackí četníci prípravy na oslobodenie Kolanského z posádkovej nemocnice v Bratislave jeho kumpánmi. Zatknutie týchto neopatrných lupičov uskutočnili vrchný strážmajster Karel Roth a strážmajster Ján Kubálek. Obidvaja spomenutí četníci vyšetrili v novembri 1921 krádež koní, ktorej sa dopustila kočovná tlupa cigánov Lakatošových. Odcudzené kone patrili Štefanovi Demetremu zo Šalgova a boli mu opäť navrátené.
Zdroj:
ŠA Bratislava, Slúžnovské úrady, Slúžnovský úrad v Malackách, krab. č. 2
Pekny fragment – znie to, ako keby tu pochvalu pisal Karel Schwarzenberg 🙂